Krasty – Kryštof Horn

26.8.2015

Jedná se o autorův soukromý názor, nikoli postoj Plzeňského kraje, který v NJ zastupuje.

Opět, stejně jako u otázky „Do jaké míry chceme odstraňovat různé limity dětí pro vstup do Junáka?“, by měl o tomto vždy rozhodovat příslušný oddíl či středisko, které nejlépe posoudí svou finanční situaci a i sociální situaci případných odměňovaných (může existovat někdo, kdo by rád věnoval svůj čas skautingu, ale z finančních důvodů si to nemůže dovolit). Junák nikdy nebude ve velké míře fungovat jako zdroj výdělku a poskytovatel zaměstnání, dobrovolnický aspekt je pro skauting důležitý. V současné době (která je diametrálně rozdílná od dob dřívějších, na což je potřeba pamatovat) však nelze považovat odměňovaní za něco nečistého či zakázaného – v určitých případech to může být nutností a otázkou bytí či nebytí oddílu, zajištění či nezajištění nutné služby či práce pro středisko. Je proto vždy na jednotce, aby se rozhodla zda, komu, za co a jakou chce poskytovat odměnu. Úkolem Náčelnictva je jasně říct, že odměňovat se smí a že není rozhodně povinné to vše, co pro Junáka a děti dělají činovníci ve svém volném čase, během svých víkendů a dovolených, dělat bezpodmínečně zdarma, případně ještě na své náklady. Naopak mělo by být samozřejmostí, aby vedoucí a další činovníci na svůj přínos dětem a organizaci nedopláceli, když už nejsou zrovna v daném případě odměňováni (finančně, či jinak materiálně; odměna morální z dobře odvedené práce a radosti dětí musí zůstat motivací primární, ale ne však jedinou, neboť ne jen dobrým pocitem živ je člověk).

V chuti o věci diskutovat mne můžete kontaktovat.
krystof.h@gmail.com