VLK Falconeri 2015

7.6.2016

… Nebereme děti, které ještě nechodí do školy, protože ještě neumí vůbec číst, psát a počítat a jsou téměř nesamostatné. …

Určité limity jsme už v našem oddíle ze zkušenosti zavedli. Nebereme děti, které ještě nechodí do školy, protože ještě neumí vůbec číst, psát a počítat a jsou téměř nesamostatné. Na táborech by se jim stýskalo a ty jsou pro nás v naší činnosti stěžejní. Naším dalším požadavkem je, aby dítě chodilo do skauta z vlastní vůle. Nechceme, aby rodiče na každou schůzku své dítě nutili jít, protože s takovým vlčetem se potom nedá dost dobře pracovat.
Za dob předcházejícího vůdce oddílu, shodou okolností otce mého nejlepšího kamaráda a přítele od Guli, byly limity poměrně přísně nastaveny. Nemusely se dělat nábory, děti samy přicházely a vůdce si z nich mohl vybrat ty nejlepší. Kdysi se více komunikovalo s farností a díky tomu jsme měli stálý přísun docela slušných dětí.
Myšlenka, že skaut je výběrová organizace, se mi docela zamlouvá. Ač je to drsné, s družinou, kde jsou děti, které chtějí chodit, baví je to a jsou šikovné, se přece jenom lépe pracuje. Kdysi jsme koketovali s myšlenkou o zavedení jakýchsi testů zdatnosti. Dříve, než by k nám vlče smělo přijít, udělalo by test zaměřený na fyzičku, inteligenci apod., tím není myšleno, že bychom nebrali děti jinak prostorově řešené, zajímalo nás, jestli jim pohyb nevadí. Myšlenku jsme nezrealizovali, protože jsme se báli, že se nenajde moc dětí.
Tuto myšlenku jsem úplně nezavrhl. Praktikuji ji tom směru, že slib je pro naše vlčata výsadou. Opravdu jej nemá každý, dovolíme jim jej pouze tehdy, pokud oni sami chtějí a zároveň, pokud si to zaslouží.